RNDr., Ph.D.
MILAN ŘEZÁČ
- Vědecký pracovník v týme Funkční biodiversity ve
Výzkumném ústavu rostlinné výroby v praze - Předseda České arachnologické společnosti
- Objevitel více než 20 nových druhů organismů pro vědu
CO BUDE MOJE PRÁCE
„V expedici budu figurovat jako zoolog a ekolog. Podívám se na společenstva symbiotických druhů členovců přímo v láčkách kriticky ohrožených druhů masožravých rostlin, co možná povede k objedení zcela nových druhů. Poznatky pak spíšu do publikací.„
RNDr., Ph.D.
VLASTIMIL RYBKA
- Náměstek pro odbornou činnost Botanické zahrady hl. m. Prahy
- Botanik se specializací na vodní a masožravé rostliny
- Dobrodruh a cestovatel napríč tropy celého světa
CO BUDE MOJE PRÁCE
„Pro expedici vyberu lokality ke studiu, budu determinovat láčkovky v terénu, provedu charakteristiky abiotických parametrů prostředí a láček, pomůžu při sběru a rozboru materiálu.„
doc., Ph.D.
MARTIN DANČÁK
- Docent na katedře botaniky Univerzity Palackého
- Na Borneu strávil dohromady víc než 12 měsíců, a s obyvateli ostrova se domluví malajštinou
- Objevitel 15 nových druhů rostlin na Borneu
CO BUDE MOJE PRÁCE
„V rámci projektu bude mým úkolem příprava expedice, dojednání spolupráce s místními odborníky, zajištění potřebných povolení, výběr studovaných lokalit a determinace láčkovek v terénu.„
Bc.
NELA GLORÍKOVÁ
- Studentka arachnologie a geobotaniky Karlovy univerzity
- Co-founder a CEO digitálního studia Landalomad
- Laborant týmu Funkční biodiversity Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze
CO BUDE MOJE PRÁCE
„V rámci projektu bude mým úkolem péče o jednotnou vizuální identitu projektu, PR expedice, propagace na sociálních sítích a v médiích, copywriting popularizačních článků, fotodokumentace ale i příprava výstupů.„
Máme výsledky
Máme zkušenosti
Umíme popularizovat
- Cíl expedice
- Popis a zaměření expedice
- Vědecký přínos expedice
- Místo expedice
- Předpokládaný termín expedice
Cílem expedice je přispět ke snahám o zachování biodiverzity naší planety, konkrétně biodiverzity unikátních symbiotických společenstev specializovaných na život v láčkách ohrožených masožravých rostlin rodu Nepenthes.
Toho chceme dosáhnout poznáním a popsáním dosud neprobádané biodiverzity nepenthebiontních pavouků na Borneu, zákonitostí výskytu těchto specialistů, a jejich specifických životních projevů, včetně adaptací na život v unikátním prostředí lapacích orgánů masožravých rostlin.
Popularizací výsledků tohoto výzkumu chceme podpořit snahy o ochranu biodiverzity původních tropických biotopů.
V posledních dekádách dochází k silnému zrychlování masového vymírání zapříčiněného lidskou činností. Mizí významné druhy organismů, o jejichž existenci, natož roli v ekosystému nemáme žádné informace. Vzhledem k provázanosti druhů v ekosystémech je poznání významu a ekologické funkce každého druhu základním podkladem pro efektivní nastavení ochrany biodiverzity.
K nejdrastičtějšímu ničení biodiverzity dnes dochází v tropických regionech. Přitom se jedná o oblasti s nejvyšší mírou endemismu, s metabolicky nejproduktivnějšími ekosystémy. Zatímco v oblastech mírného a subtropického pásu byly původní biotopy nahrazeny zemědělskou a průmyslovou krajinou již v dávné minulosti, v tropických oblastech se tomu často děje až dnes.
Prioritním úkolem světové ochrany přírody je tento trend likvidace tropické biodiverzity, v zájmu udržitelnosti fungování samotného člověka na planetě, zbrzdit. Klíčové je mimo jiné získat pro tento úkol místní obyvatelstvo, zajímavými příklady ho o důležitosti ochrany původních biotopů přesvědčit. Takovým příkladem by mohli být i pavoučí vykradači láček masožravých rostlin, jednoho z nejohroženějších mikrohabitatů naší planety.
Lapací láčky masožravých rostlin rodu Nepenthes hostí unikátní společenstva bezobratlých živočichů. Vzhledem k tomu, že tyto rostliny jsou extrémně citlivé na ruderalizaci tropických biotopů a na chemické znečišťování prostředí, speciálně na eutrofizaci, je reálné riziko, že tyto mikrohabitaty zmizí dříve, než stačí být důkladně prozkoumány.
Navrhovaná expedice by měla zásadním způsobem obohatit poznatky o pavoucích těchto společenstev. Vzhledem ke značné neprobádanosti těchto mikrohabitatů očekáváme zcela nové poznatky na poli taxonomie, ekologie a etologie těchto pavouků.
Výsledky expedice budou především původní vědecké publikace, které se stanou podkladem pro argumentaci důležitosti ochrany těchto mikrohabitatů pro uchování biodiverzity
Ostrov Borneo je oblastí největší druhové diverzity masožravých rostlin láčkovek, proto je logickým cílem expedice zaměřené na výzkum biodiverzity pavouků žijících v láčkách těchto rostlin. Na základě předchozích zkušeností jsme pro výzkum vybrali dvě oblasti reprezentující nížinné a horské tropické biotopy, hostící zcela jinou flóru láčkovek.
Konkrétně budeme provádět výzkum v nížinných biotopech národního parku Bako (hostícího šest druhů rodu Nepenthes, z této oblasti je znám specializovaný druh běžníka Misumenops nepenthicola) a v horských biotopech Kelabitské vysočiny (hostící minimálně dalších jedenáct druhů rodu Nepenthes). Obě oblasti leží v Malajském státě Sarawak, jsou snadno dostupné hromadnou dopravou (autobusem a letecky) a členové expedice je už dříve navštívili a jsou tak znalí prostředí.
Expedice v trvání jednoho měsíce by měla proběhnout od poloviny října do poloviny listopadu 2023. Tento termín byl zvolen především tak, aby se expedice uskutečnila v relativně suchém období roku a zároveň aby bylo možné ji dobře připravit, včetně získání potřebných výzkumných povolení.
NEPTUNŮV TROJZUBEC
Jedním z nejzajímavějších druhů rodu Thismia (hvězdnatka, což jsou už samy o sobě mimořádně bizarní a záhadné rostliny) je Thismia neptunis. Tento druh na Borneu objevil (v roce 1866) a popsal (v roce 1878) italský botanik Odoardo Beccari. Od té doby jej nikdo neviděl, a proto byl považován za zcela vyhynulý. My jsem si ale uvědomili, že lokalita, odkud byl druh popsán (Gunung Mattang v Sarawaku) se od Beccariho dob pravděpodobně nijak významně nezměnila a měl by ji pokrývat stále zachovalý tropický deštný les. Tak jsme se tam v roce 2017 vypravili a tu rostlinu znovuobjevili, po neuvěřitelných 151 letech. A aby to nebylo málo, zjistili jsme, že roste také na dvou nedalekých horách, odkud nikdy předtím nebyla známa (Gunung Singai a Gunung Santubong).